Určitě všichni znáte Kytici od Erbena, a stejně tak jeho báseň Polednici. Nějaký neznámý, ale velmi, velmi šikovný autor přepsal tuto báseň jako vyprávení s postavami z Pána prstenů. A jelikož se mi hrozně zalíbila, protože se autorovi moc povedla, tak se s ní chci s vámi podělit. Líbí se vám stejně jako mě?
U lavice cosi stálo,
s Prstenem si broukalo.
"Bodejž jsi jen trochu málo,
ty hobitče makalo!
V poledne, v tom okamžení,
Aragorn jde z roboty,
a mně stydne u vaření,
pro tebe, ty Frodo, ty!
Mlč! Hle husar a kočárek.
Hrej si - tu máš Žihadlo!"
Než-li Arwen dořekla to,
na podlahu dopadlo.
A zas do hrozného křiku.
"I bodejž tě Sauron sám!
Že na tebe, nezbedníku,
Boromira zavolám?
Pojď si proň, ty Boromire,
pojď, vem si ho, zlostníka!"
A hle, tu kdos u Dna Pytle
dveře zlehka odmyká.
Malá, bledá, oči divé,
podeštítem osoba.
Mručí, chrochtá, funí, plive,
vichřici se podobá!
"Dej sem Prsten! Kriste Pane,
dejž mé duši klid a mír!"
Div, že smrt ji neodvane,
stojí tady Boromir!
Ke stolu se plíží tiše,
muž z Gondoru jako stín,
Arwen hrůzou sotva dýše,
Froda chopíc na svůj klín.
Již vztahuje k němu ruku,
Arwen tisknouc ramena,
"Pro Gandalfovu drahou muku!" -
padá smyslů zbavená.
Tu slyš:
Jedna - druhá - třetí,
K obědu je právě čas.
Klika cvakla, dvéře letí,
Aragorn jde domů zas.
Ve mdlobách tu Arwen leží,
Frodo u ní schoulený,
oba dva je vzkřísil stěží,
ale Prsten - ztacený!
Zdroj: ynka-fun.blog.cz




tak to je suprový!!
